Jak vybrat grafickou kartu?

Co je grafická karta?

Grafická karta (GPU – Graphics Processing Unit) je specializovaný hardware navržený pro zpracování a vykreslování obrazu. Jejím hlavním úkolem je převést digitální data z počítače na vizuální podobu, kterou vidíš na monitoru, televizní obrazovce nebo VR headsetu. Zatímco centrální procesor (CPU) je univerzální výpočetní mozek počítače, grafická karta je zaměřená na masivně paralelní výpočty – zvládá provádět tisíce jednoduchých operací současně, což je ideální pro práci s grafikou a obrazem.

Základními částmi grafické karty jsou grafický procesor (GPU čip), paměť VRAM a výstupní rozhraní. GPU čip obsahuje výpočetní jádra, která provádějí instrukce pro vykreslování 2D a 3D objektů, zpracování textur a aplikaci efektů. Paměť VRAM slouží jako extrémně rychlý buffer pro ukládání snímků, textur a modelů, aby GPU nemuselo čekat na pomalejší operační paměť počítače. Výstupní rozhraní (např. HDMI, DisplayPort) pak přenáší finální obraz do zobrazovacího zařízení.

Moderní grafické karty už dávno nejsou jen o „vykreslování obrázků“. Díky své architektuře se používají i pro náročné vědecké výpočty, strojové učení, simulace nebo kódování a dekódování videa. Tam, kde CPU zvládne provést složitý úkol krok po kroku, GPU dokáže rozdělit stejný úkol na tisíce dílčích úkolů a zpracovat je paralelně – a právě proto je v grafice a výpočtech tak silná.

Rozlišujeme integrované a samostatné (dedikované) grafické karty. Integrované jsou součástí procesoru a sdílí paměť s RAM počítače – typické pro notebooky a kancelářské PC. Dedikované karty jsou samostatné komponenty s vlastní VRAM a vysokým výkonem, určené pro hraní her, 3D modelování či profesionální grafické aplikace.

Typy grafických karet, které můžeš zakoupit

Na trhu najdeš hned několik druhů grafických karet, které se liší výkonem, konstrukcí i určením. Volba správného typu závisí na tom, zda chceš hrát moderní hry, pracovat s grafikou, trénovat AI modely, nebo jen potřebuješ počítač pro běžné kancelářské použití.

1. Integrované grafické karty

Integrovaná GPU je součástí procesoru (např. Intel UHD, Intel Iris Xe nebo AMD Radeon Graphics). Sdílí systémovou paměť RAM, takže nenabízí výkon na úrovni dedikovaných karet, ale má velkou výhodu v nižší spotřebě energie a nulových nárocích na prostor. Vhodné pro kancelářskou práci, multimédia, starší hry a přenosné notebooky, kde je klíčová výdrž baterie.

2. Dedikované (samostatné) grafické karty

Dedikovaná GPU je samostatný hardware s vlastním grafickým procesorem a rychlou VRAM (např. GDDR6, GDDR6X, HBM2e). Připojuje se do slotu PCIe na základní desce. Nabízí výrazně vyšší výkon než integrovaná řešení a je vhodná pro hraní moderních her, profesionální grafické práce i náročné výpočetní úlohy.

• Spotřebitelské herní karty – Např. NVIDIA GeForce RTX řady 40, AMD Radeon RX 7000. Optimalizované pro hraní her, VR a streamování.
• Profesionální pracovní karty – NVIDIA RTX A-series (dříve Quadro), AMD Radeon PRO. Určené pro CAD, 3D modelování, animaci a rendering s důrazem na stabilitu a certifikované ovladače.

3. Externí grafické karty (eGPU)

Externí GPU se připojuje k notebooku nebo miniPC přes rozhraní Thunderbolt 3/4 nebo USB4. Uvnitř je klasická desktopová grafická karta v boxu s vlastním napájením a chlazením. Nabízí možnost zásadního zvýšení grafického výkonu u zařízení, kde není možné kartu fyzicky instalovat. Nevýhodou je vyšší cena a mírná ztráta výkonu oproti interním kartám kvůli omezené propustnosti připojení.

4. Speciální grafické karty pro výpočty

Tyto karty nejsou určeny primárně pro hraní, ale pro masivní paralelní výpočty – vědecké simulace, strojové učení a AI. Typickými zástupci jsou NVIDIA Tesla, NVIDIA H100, AMD Instinct. Často nemají ani grafické výstupy, protože nejsou určeny pro běžné zobrazování obrazu.

Nej­dů­le­ži­těj­ší para­me­t­ry při výběru grafické karty

Představujeme vám 6 bodů - které jsou zásadní při výběru grafické karty.

1. Výkon grafického procesoru (GPU)

Grafický procesor je srdce celé karty – jeho úkolem je vykreslovat obraz, zpracovávat 3D modely, aplikovat efekty a počítat všechno, co se na monitoru hýbe. Čím výkonnější GPU, tím více snímků za sekundu (FPS) dokáže vygenerovat a tím plynulejší a detailnější obraz získáš. Pokud máš slabší kartu, moderní hry budou běžet pomaleji, obraz se může trhat nebo se budou muset snížit detaily.

Je důležité si uvědomit, že výkon GPU se nepozná jen podle názvu modelu. Dva modely od stejného výrobce mohou mít výrazně odlišný výkon – například NVIDIA RTX 4060 je výrazně slabší než RTX 4080, přestože patří do stejné generace. Stejně tak porovnávání počtu jader mezi různými značkami (NVIDIA vs. AMD) nedává smysl, protože každá architektura funguje jinak.

Pro běžné hraní ve Full HD stačí střední třída GPU, jako je NVIDIA RTX 4060 nebo AMD Radeon RX 7600. Pro hraní ve 4K nebo VR potřebuješ už mnohem silnější modely, jako RTX 4080/4090 nebo Radeon RX 7900 XTX. Pokud jen sleduješ filmy, prohlížíš web a hraješ nenáročné tituly, vystačí ti i slabší GPU – klidně i integrované v procesoru.

2. Velikost a typ grafické paměti (VRAM)

Paměť VRAM je pro grafiku něco jako pracovní stůl – čím větší ho máš, tím víc věcí se ti tam vejde najednou. VRAM ukládá textury, stíny, 3D modely a další grafická data, která GPU potřebuje rychle zpracovat. Pokud jí máš málo, karta musí sahat do pomalejší operační paměti počítače, což způsobí zpomalení a někdy i trhání obrazu.

Pro hraní dnešních her ve Full HD (1920×1080) je doporučeno minimálně 8 GB VRAM. Pokud ale hraješ ve 1440p nebo 4K, případně používáš hodně detailní textury, 12–16 GB už není luxus, ale praktická nutnost. U profesionální práce s videem, 3D modelováním nebo velkými fotografiemi není výjimkou ani 24 GB VRAM – například NVIDIA RTX 4090 má právě tolik.

Typ paměti také hraje roli – dnešní karty využívají převážně GDDR6 nebo rychlejší GDDR6X, zatímco profesionální výpočetní karty mohou mít extrémně rychlé HBM2/2e paměti. Pro běžného uživatele je ale důležitější velikost VRAM než drobné rozdíly v typu paměti, pokud se nebavíme o špičkových modelech.

3. Šířka paměťové sběrnice a propustnost

Paměťová sběrnice je jako dálnice, po které proudí data mezi VRAM a grafickým procesorem. Čím širší „dálnice“ (větší počet bitů), tím více dat může projít najednou. Například 256bit sběrnice zvládne přenést dvakrát tolik dat než 128bit, pokud mají paměti stejnou rychlost.

Propustnost se ale odvíjí i od frekvence pamětí – takže dvě karty s identickou šířkou sběrnice mohou mít odlišnou rychlost podle toho, jak rychlé paměti používají. Vyšší propustnost znamená, že karta zvládne rychleji načítat textury a vykreslovat složité scény bez zpomalování.

Pro běžné hraní je dobré se dívat, aby karta měla alespoň 128bit sběrnici u levnějších modelů a 192–256bit u střední a vyšší třídy. Úzká sběrnice může znamenat omezení výkonu, zejména při vyšších rozlišeních a detailních texturách.

4. Spotřeba energie (TDP)

TDP (Thermal Design Power) vyjadřuje, kolik energie karta spotřebuje a jaké chlazení potřebuje. Herní grafiky dnes běžně dosahují 200–450 W, což je hodně – pro srovnání, starší počítače si vystačily s celkovou spotřebou kolem 250 W.

Vyšší TDP znamená, že potřebuješ dostatečně výkonný zdroj. Například pro kartu se spotřebou 300 W se doporučuje mít zdroj alespoň 650–750 W, aby byl prostor i pro zbytek komponent. Kromě výkonu zdroje je třeba zkontrolovat i napájecí konektory – starší karty používají 6pin nebo 8pin PCIe, nové modely od NVIDIA už mohou vyžadovat 12VHPWR konektor.

Pokud máš starší nebo kancelářský počítač, není jisté, že dokáže výkonnou kartu napájet. V takovém případě se často vyplatí koupit kartu s nižším TDP – nebude sice nejvýkonnější, ale ušetříš si investici do nového zdroje a možná i chlazení.

5. Chlazení a hlučnost

Grafické karty vydávají při zátěži teplo, které musí někam pryč. Levnější modely mívají jeden ventilátor a menší chladič, což často znamená vyšší hlučnost a horší teploty při dlouhém hraní. Střední a vyšší třída má obvykle dva až tři ventilátory a masivní chladič, který odvádí teplo efektivněji.

Některé prémiové modely používají vodní chlazení (AIO liquid cooling), které nabízí velmi nízké teploty a tichý provoz, ale je dražší a složitější na instalaci. Pro běžného hráče je důležité najít rovnováhu – karta, která se nepřehřívá, a přitom neřve jako vysavač.

Pokud ti záleží na tichu, hledej karty s funkcí „zero RPM“ – ventilátory se při nízké zátěži vůbec netočí a spustí se až při hraní. Takové karty jsou v kancelářském režimu úplně tiché a při hraní pořád relativně klidné.

6. Podporované technologie

• Ray tracing – realistické světelné efekty ve hrách.
• DLSS/FSR – chytré dopočítávání obrazu pro vyšší FPS bez ztráty kvality.
• G-Sync/FreeSync – plynulejší obraz bez trhání.
• AV1 kódování videa – efektivnější streamování a ukládání videa.
  Když máš monitor nebo hry, které to podporují, je škoda tyhle věci nemít.

7. Rozměry karty a kompatibilita - konektory

Ne každá karta se vejde do každé skříně. Některé modely jsou obrovské a zaberou i tři sloty. Takže před nákupem změř místo v počítači. Také zkontroluj, jestli máš volný PCIe slot a správné napájecí konektory.

Pokud máš moderní monitor s vysokou obnovovací frekvencí (např. 144 Hz) nebo 4K rozlišením, ujisti se, že karta má HDMI 2.1 nebo DisplayPort 1.4a – starší konektory ti výkon monitoru nevyužijí naplno.

Hlavní výrobci grafických karet

Na trhu existují 3 hlavní hráči v segmentu grafických karet. Každý má svá specifika, pojďme si je společně představit.

NVIDIA – lídr trhu

NVIDIA je americká společnost založená v roce 1993 v Kalifornii. Od konce 90. let se stala dominantním výrobcem grafických procesorů, zejména díky své sérii GeForce, která se objevila poprvé v roce 1999. NVIDIA je známá pro svůj důraz na inovace – byla průkopníkem v technologiích jako CUDA (umožňující využívat GPU pro obecné výpočty), ray tracing v reálném čase, nebo DLSS (Deep Learning Super Sampling), což je AI technologie pro zvýšení výkonu ve hrách.

V herním segmentu má NVIDIA obrovskou popularitu díky GeForce RTX sérii, která nabízí špičkový výkon a bohatou softwarovou výbavu. Pro profesionální sféru vyrábí řady Quadro (dnes přejmenované na RTX A-Series) pro 3D modelování a vizualizace, a Tesla/H100 pro superpočítače a umělou inteligenci.

NVIDIA má pověst „prémiové značky“ – jejich karty často nabízejí nejlepší výkon na trhu, ale bývají dražší než konkurenční AMD. Jejich ekosystém softwaru a technologií je ale natolik propracovaný, že u mnoha hráčů i profesionálů zůstává první volbou.

AMD

AMD (Advanced Micro Devices) je americká společnost, která se kromě procesorů věnuje i výrobě grafických čipů. Do tohoto odvětví vstoupila naplno v roce 2006, když koupila kanadskou firmu ATI Technologies, známou pro své Radeon karty. Od té doby AMD soupeří s NVIDIÍ o přízeň hráčů i profesionálů.

Dnes AMD nabízí herní grafiky pod značkou Radeon RX, které jsou cenově agresivnější než srovnatelné modely NVIDIA. Přináší technologie jako FSR (FidelityFX Super Resolution), což je otevřená alternativa k NVIDIA DLSS, a podporuje ray tracing i moderní zobrazovací standardy.

Velkou výhodou AMD je také silná pozice v herních konzolích – jejich čipy pohánějí například PlayStation 5 a Xbox Series X/S. V profesionální sféře nabízí řadu Radeon PRO a pro výpočetní účely řadu Instinct. AMD je často volbou uživatelů, kteří chtějí co nejlepší poměr výkon/cena, a nevadí jim mírně horší softwarová podpora oproti NVIDII.

Intel – nováček mezi velkými

Intel je dlouholetý gigant v oblasti procesorů, ale v oblasti samostatných grafických karet byl dlouho jen okrajovým hráčem – jeho integrované grafiky (Intel HD Graphics, UHD, Iris Xe) byly spíše pro kancelářské použití. To se začalo měnit v roce 2022, kdy Intel uvedl svou první moderní řadu dedikovaných GPU Intel Arc.

Řada Arc (např. A380, A750, A770) míří na střední třídu herních karet a snaží se konkurovat NVIDII a AMD hlavně dobrou cenou a moderní výbavou – nabízí například hardwarovou akceleraci kódování videa ve formátu AV1, což je zajímavé pro streamery a tvůrce obsahu.

Intel je v oblasti GPU stále „novým hráčem“ a bojuje s optimalizací ovladačů a kompatibilitou u starších her. Přesto je jeho vstup na trh vítaný – větší konkurence může znamenat nižší ceny a rychlejší inovace pro všechny. Pokud Intel své Arc karty bude dál vylepšovat, může se v příštích letech stát silným soupeřem pro AMD i NVIDII.